27.7. sobota
Jára s
Jedlou probourávají
hovnivou šachtu, jest jim o tom níže napsati. Před
odjezdem do lesa Thor
mínil, že máme v tom lese trochu pohnout, jde to nějak pomalu. Tím ovlivnil
tento pracovní den. Nadáváme. Co by ještě chtěl? Nemáme pocit, že bychom se tady
nějak výrazně flákali. Odpočívat se musí, to říká sám. Ostatně, o jeho časovém
odhadu si myslíme své.
Je pražno. Dva nechce pít
vodu z řeky. Říká, že je to šílený, tak mu
Hippo pocákal
aspoň Písečníky.
Pálená hromada dští oheň. Pokousala
Mirkovi větrovku a
mě
moje jediné pracovní tričko. Je teďka sexy, ale nosit se nedá. To holátko, co
jsme našli včera, ještě žije, snad tady ti ptáci někde jsou, nebo mu prostě jest
žíti. K obědu je norské národní jídlo.
Hippo marně přemýšlí,
co je jeho podstatou. Kvíčeru se pracuje o něco hůř. Kde mám, sakra, udělat
další hromadu klád? Když se na to ptám už počtvrtý, odpoví
Hippo:
"Tak tu kládu někam hoď, a tam bude hromada." Učiním tak.
"Sem nevjede traktor." opáčí ten odporný dromedár !! Tak
tu hromadu udělejte kde chcete. Myslím, že v tomhle stavu bychom se nedomluvili
ani na tom, kolik hran má šestihranná tužka.
«java»
Na tomto místě bych stručně popsal náš shit assignment. V podstatě převážnou
dobu, co jsem zatím pracoval, jsem strávil v lejně. Stodola obsahuje chlívy.
Chlívy obsahují rošty. Krávy obsahují lejno. Rošty obsahují lejno. Přízemí
stodoly obsahuje lejno. Asi 60 m3 lejna, až sedm let starého.
Toto je umístěno ve dvou "garážích" pod chlívy. Kydám ho nejprve s
Ivanem, ozději s
Jimmym a nakonec s
Jedlou.
Na vybrání jedné garáže padl vždy cca týden. Když byly garáže čisté, se to
stalo. Při inženýrské debatě o smyslu pumpy trčící ze zdi nám došlo, že zeď mezi
garážemi je buď asi 2.5 m tlustá, nebo..
.. nebo je tam ještě jedna místnost. Byla. Byla to nádrž na močůvku. Ta pumpa
se pokazila asi před pěti lety, a od té doby se tato téměř naplnila směsí
močůvky a shitu. Zdi místnosti je třeba zbourat, aby tudy mohly vést hovnivá
koryta. Thor říkal,
že si nad tím lámou hlavu už dva roky.
I vybavil nás Kangem (elektrická sbíječka), palicí a pajsry a hurá, ne?
Prorážíme asi 40 cm silnou zeď betonovou, silnými šutry zpevněnou, po
dvouhodinovém úsilí asi ve výši prsou. Ze vzniknuvšího otvoru nás přivítal mocný
šplíchanec močůvky a poté hrozný puch.
Po odhovnocucání močůvky bouráme zeď a vybíráme príma mazlavou hmotu, ve
které snad už vznikal život.
Jedla
vyrobil šoufek. Řídkou hmotu vyléváme před stodolu a umně vyhloubeným shitovodem
ji vedeme do blízkého křoví. Tady měl být
Toncek.
Na dně shitu nacházíme bednu. Jedla věští poklad, ukrytý před němci. Bedna
skutečně obsahuje poklad. Shit.
Po asi týdnu padla zeď, shit i my.
«ja»
28.7. neděle
Ráno se spí dlouze a hluboce. Dopoledne se probouzí dlouze a postupně. Po
probuzení se jí a bloumá. Nakonec všichni kromě
Kiwiho a
Jimmyho Olmousta
vbloumáme do Marušky
za účelem prozkoumání přilehlých
berovišť.
Co to dělají ? Oni mně hejbaj s
baráčkem !
(Dva)
Já bych žral. Proč se mi chce pořád tak žrát ?
(Hippo)
Protože seš rozežranej, pravila káravě
Čudla a zakousla se do
desátého banánu.
Žádám, aby tady bylo moje triko, nebo smrd. Vše se řítí ..Jejda. Už to
jede. Ale není benzín, jest nám tankovati.
Za jízdy je zakázáno otvírati boční stěny vozidla, řekl
Hippo, a za jízdy
otevřel boční stěnu vozidla a touto vystoupil.
Opatrně s tou spojkou,
Evžene
(Hro)
Diferenciál pláče a já zvracím
(Jára)
Pozor, jsou tam stromečky
- Jedlu už přejel.
Máme se k odchodu na
beroviště.
Čudla se ptá, jestli
berem sebou jídlo. Na zápornou odpověď fňuká: "Nic mi nepřejou."
"Zvykej si. Za chvíli budem doma. Přestaneš žrát !!" říká tvrdě
Jára. "Aspoň banánek
na cestu" brblá potichoučku
Čudla
a potají se přehrabuje v bedně s ovocem.
Je tu Vachňátko?
(Ču)
Je. Stojí u popelnice a něco jí.
(Hro)
Myslím, že si nemají co vyčítat.
Čudla trucuje a nechce
vařit polívku.
A Jára ji za to ještě
chválí. Psal Ježek o
Ještěrkově svatbě.
Járovi připadá blbá.
(**)
Takhle daleko od silnice jsem ještě nikdy nebyl
(Dva)
(**) Tobě připadají všechny svatby blbé, říkám
já, kromě té tvé.
To není pravda, opáčí
Jaroslav.
Ta mi připadá nejblbější.
Čvachtáme borovičkama místy po kotníky.
Támhleta skála budiž nám orientačním bodem. Od ostatních se liší tím, že je
úplně stejná.
Rychlej Jedla
a Mirek
s vyšší čárou ponoru se odpojují a odcházejí třetím směrem.
My ostatní čtvrtým.
Cestou se bavíme o účelu a účelnosti plavek.
Hrošík míní,
že bych je měla mít po celém těle.
Plavky mají krýt to nejnutnější.
(já)
Co ? (Jára)
No, to, co nejvíc potřebuju. Aby se to neokoukalo.
(já)
Každej se živí něčím jiným.
(Jára)
No, to já bych musel nosit rukavice.
(Hro)
A helmu. (Jára)
Zastavíme se u krásné horské či spíše tundrovní říčky. Pijem.
Čudla pije celou
hlavou, posléze celým tělem.
Dva se zase bojí
"To nemyslíš vážně. To přece nemůžu polykat. To neskončí dobře."
"Polkl jsem. Máte mne na svědomí." A po chvíli:
"Já vás fakt normálně proklínám. Já vás proklínám." a pokouší se to
zajíst opalovacím krémem (To když se svíjím kolem vlastního břicha - nikoli
smíchy, ale předstíraným střevním katarem).
Mám způsobit krajinotvorný proces? ptá se
Hrošík u velkého
vratkého balvanu.
"Ne, nikoli, nekálej !" žádá
Jára s obavou
v hlase.
Přišli jsme k jezeru.
Jára si představuje,
že u něj je
puchýř a je vedro.
A teď si představ, že navíc dojdou potraviny a komáři. A každý po svým - Komáři
rychle a potraviny - taky rychle.
U jezera se připojili
Mirek a
Jedla. Našli zhruba to,
co my, to jest nic.
Vracíme se k Ávce.
Všude jsou houby. Houbové šílenství!
Tu jsou suché huby
(Hro)
To se tobě nikdy stát nemůže. Ačkoliv, huba nevymáchaná ...
I když vybíráme jenom ty největší a nejtvrdší, stejně se to nikam nemůže vejít.
Vybíravost se dostavuje i při konzumaci banánů. Jíme už jen banány
Chicquita. Onkel Tuca už nikdo nechce.
Vždyť to říkám.
Čudla přehrabuje bednu.
To je Tuca,
to nechcu, říká Hrošík.
«java»
Sím, sím, Džáva se právě
spustila okýnkem za jízdy.
«ču»
Za jízdy to stejně jinudy nejde.
«java»
KIWI 31.7. 23:15
Není nad upřímnost.
Jedla
- Dokdy tam ještě budeme navlíkat ty šušně ?
Mirek -
Než nám prdne v knedli.
«kiwi»
A proč to nenapíšeš až za třicátýho ale sem ? Tady je ještě neděle !!
«java»
Bery jsme
nenašli. Na farmu si přinášíme dvě bedny hub různých velikostí. Domácí
naštěstí nejsou doma, tudíž je v kuchyni klid a místo pro jejich
zpracování.
Přišli včas. Snifají po kuchyni, smažené houbí klobouky jim zcela zjevně
chutnají, i když původně tvrdili, že je to jen pro krávy. Teď mám pocit, že nám
to spíš sežerou.
Navíc přišel Olav.
Všichni z něj máme velkou radost.
Po houbách přišly na řadu ryby, přivezli jich padesát kilo. Prý to byl mimořádně
špatný lov. «java»
29.7. pondělí
K snídani byly ryby. Přišel
Joe, vzpomínaje
Olavova opilého
blábolení, že dneska mu máme postavit
týpí,
jinak přijde o dalších deset tisíc.
Ivan tam jede s
Thorem.
Harvest počká, nebo spíš čeká.
Gunnar
totiž spravuje hovnivý stroj. Když jsme tam v poledne přijeli, seděl s
Komárem
na zápraží a mínil něco o modrém pondělí.
(Iv)
Práci v lese zahajujem zaháněním březí krávy a dvou telat. Znechuceně se na nás
podívala, sbalila telata a šla zpátky. Jen přes řeku se jí nechtělo. Já v jejím
stavu bych do vody taky nelezla.
«java»
30.7. úterý
Ráno hnusně prší. V tomhle máme pracovat s životu nebezpečnými nástroji ?
Krvavý kapitalista se zeptal, jestli máme pláštěnky. Z mé odpovědi že ano, ale
že nejsou vhodné pro práci v lese si vybral první slovo a poslal nás na
pracoviště. Můžete pálit hromady. Vemte si bílou mazdu a zajeďte s ní až dozadu.
Když bude moc pršet, můžete se v ní schovat, poťouchle nám radil, věda, že tam
mazda přes tu strouhu nevjede. Málem jsme nevjeli ani před strouhu, zapadli jsme
už u silnice. Is pising, lepší výraz pro to asi není. Hromady nehoří, jednu
zapaluju s přijedším
Thorem celé dopoledne.
Nalil tam celý kanystr a nic. Po dalších třech hodinách jsem to zapálila sama,
klasickým způsobem. Benzínu už nevěřím. Vůbec to nehoří.
Pracujem asi tak do osmi večer. Dojel i
Thor. Furt tahá větve,
jako by to chtěl dělat celou noc. Ptal se nás, jestli myslíme, že s tím zítra
skončíme. Já doufala, že pracovat přestanem už dneska!
Ivan po práci procházel
do sprchy kolem
Čudly jsa oděn nikoli
v negližé. (Teď mě opravuje, že nešel do sprchy, ale jen tak. Tím hůř !)
Čudla mínila, že nic
neviděla.
Ivan neví,
má-li se cítit potěšen, nebo uražen.
Z dlouhé chvíle píše pohledy svým dobrým kamarádkám. Aby na nějakou
nezapomněl,
Kiwi vymýšlí podle
abecedy všechna možná jména (dívčí) a u
podstatnějších se zastavují. Vzniká dlouhý seznam, z něhož jsou posléze vybrány
čtyři favoritky.
Tvrdil že mám nepopsatelnou kůži - a pak mi ji počmáral propiskou.
Večer kdosi našel vlas v polívce. Furt lepší než polévka ve vlasech,
podotkl Kiwi,
nepřerušiv konzumaci.
Je mrtvo. Všichni jsou utahaní, stejně jako včera. V pondělí ráno
Thor mínil, že
práce v lese vázne. Né že bychom se flákali, ale nejspíš si tu práci blbě
rozdělujem. I dont think so.
«java»
31.7. středa
Je krásně, takže do práce jedeme už v devět. Aby se to dneska stihlo. Jedem jak
nezavření.
K obědu kremžská Hippice
(opice
[Čopork severní] dle šéfkuchaře ing.
Liberijského).
Odpoledne jde s námi do lesa ještě
Čudla, čímž se pracovní
tempo zvedlo až o sedmnáctinu. Postupujeme podstatně rychleji. Ve
210neco zbývá zapálit poslední hromadu. Moc to nejde, a to ani
jalovcem. Je moc nadupaná a netáhne. Kdosi pravil: není čas na hrdinství,
doneste kanystr.
Na tomto místě musím konstatovat, že výrok z předchozí stránky je nepravdivý.
Benzín hoří. Tato zkušenost mi vynesla změnu přezdívky z
Paličky na Palašku a
ohořelý obličej.
«java»
Traktor Zetor do každé rodiny. Po příjezdu z Olderfjordu se z pravé brzdy souká pruh dýmu a neustává ani po hodině. Bjørn míní, že je to běžné a že to není problém spravit, jen je to práce na tři dny. «iv»
1.8. čtvrtek
Kiwi:
Byli jsme s Ivanem v
Hammerfestu.
Na rozdíl od Thora se
Gunnar ukázal jako
poměrně solidní zdroj informací. Úhrnná
doba sklizně u něj byla přibližně dodržena a proto jsme už dnes do
Olderfjordu
nejeli. Takže jsme s
Kiwim povážili a vzali si
volný den. Pracovní úsilí na farmě jsme však vůbec neohrozili, přestože
Thor sliboval, že bude
zuřit harvesting. Nezuřil. Vesměs bylo nezaměstnáno,
Mirek ještě s někým
opravili traktor a
já s
Kiwim nasedli s
Gunn do bílé mazdy
a jeli do
Hammerfestu.
Jedeme po pobřeží. Před námi se plouží jakýsi tůrista s obytným přívěsem a náhle
zastavuje, protože vidí soby.
Gunn
musí dupnout na brzdu a nadává. Chce střílet.
Ale pak se rozhlédne kolem a říká, že sobi jsou dobří na jídlo.
Hammerfest vidět
a přežít. Je to pěkné město. Tečka. Ale hustě mrholí a smrdí tu ryby. Procházíme
hlavní ulicí, občas jdeme do nějakého toho obchodu, nakoukneme do přístavu,
a u musea procházíme trh. Samijci se tu nechávají fotografovat ve svých
národních hábitech a prodávají cetky turistům. Nutno říci, že velmi draze.
Muzeum si samozřejmě procházíme taky, zejména proto, že je zadarmo. Jsou tu
vystaveny vycpané ptáky s pomalovanými zobáky a staré pasti a modely lodí
a krabi a kosti a tak. Ale je to hezké.
Až se nám podařilo projít celou hlavní ulicí tam a zpět, soudíme, že je načase
zkusit stopovat směrem na farmu. Tak pozvedneme zrak a asi třicet metrů od nás
zastavuje Gunn
s autem u přechodu pro chodce a kohosi pouští. Takže jsme si ji
stopli. «iv»
Hovnivá práce působí zhoubně na kulturu projevu. U večeře mluví všichni
sprostě. Ty hovna nám byl čert dlužen.
Kluci přišli z práce a mají
pečkový syndrom.
(pečky, pečky). Ivan se
odhaluje před Čudlou.
Jára se táže,
zda jsou to ty správné
pečky, které myslí.
Jde se někdo sprchovat ? Budu rychlý jako vítr. Buď rychlý jako prD.
«java»
2.8. pátek
Po vzoru svého dědečka tvrdím, že všechno se má vyzkoušet a dávám si na jahody
hořtici. Kupodivu je to docela dobré.
«iv»
V rámci zpestřené pracovní činnosti jsou povolány dvě dívky ke
Gunnarovi na seno.
Po dlouhém výběru je rozhodnuto, že tentokrát pojede
Čudla a já
(Java), čenich se
mi zahojil natolik, že mohu pracovat, pokud do něj nebudu brát seno.
U Gunnara se začíná
čajem a telátkem. Je mu pár dní a bydlí v čemsi, co připomíná ohrádku pro
dítě.
Práce na seně je poměrně zábavná. Nahazujeme seno na jakési vedení, nikoli
elektrické, a posléze i na sebe navzájem. Čímž rozveselíme i
Gunnara, který se dle
názoru Komára bojí ženskejch. Asi na tom něco bude. Pracuje s námi, ale drží se
pokud možno v uctivé vzdálenosti. Házení sena se nezúčastní, jen se tomu
chechtá.
«java»
3.8. sobota
V sobotu budou mít všichni práci, "don't be afraid", zdůraznil po ránu
vykořisťovatel. Celé dopoledne na ni čekáme kromě těch, kteří sváží a povezou
siláž. V poledne si
Thor vzpomene,
že je třeba vybudovat betonové vzpěry pro budoucí hovnovody
(Jedla a
Čudla) a
vykácet vznikající lesík mezi poli, na nichž se právě žne, a
zanechat pouze alej (já a
Java).
Zapadaje do strouhy, ze které zdálky malebně
vypadající lesík vyrůstal, zahlédl jsem, jak vlečka s travou zapadla 1 kolečkem
hluboko do pole. Proud anglických nadávek ještě u
Thora nic neznamená, ale
nepřetržitý souvislý sled norských těchto, poté, co Zetor vytaženou vlečku znovu
upustil, už svědčil o jisté rozladěnosti. Mou nabídku, že na oba traktory ještě
skácím starou břízu,
Ivan zamítl s tím,
že by to byla taková pěkná tečka za tím
naším pracovním dnem. Spotřeba pil za 1 odpoledne se rovná (u
mě) 1. Už se
těším na pondělí, čeká na mne druhá.
«joe»
3.8. sobota STOP 4.8. neděle
Sedíme v Marii
a kodrcáme v dál. Čas od času se za námi vytvoří štrůdl aut. Tak mě napadlo, že
to je ta pravá chvíle, kdy bychom měli do zadního okna vysunout maňáska, nejlépe
kašpárka, a zamávat nasupenému řidiči.
«java»
např.: "MAŇÁSKY PŘIPRAVIT !" - cestující vyjme maňáska
z ochranného obalu, zkontroluje celistvost a neporušenost a připraví se
k maňasení.
"MAŇÁSKY" - vztyčí maňáska do polohy a počne bavit. Činnost provádí až
do povelu "BAVENÍ UKONČIT - MAŇÁSKY SKRÝT !".
«hro»
Přijíždíme k pobřeží. Ještě předtím potkáváme dřevěný, ocelolanový most,
který lze k obveselení veřejnosti rozhoupat.
Dva visí nad vlnami jen
za ruce (dělá kaskádu). Šťoucháme do něho a on tiše sténá
"Nedělejte to !". Je to velmi legrační.
Hážeme žabky přes tuto vodu ještě asi půl hodiny. Jedeme dál. Pobřeží je čím dál
tím kýčovitější. Pod silnicí vede Severní ledový oceán. Neodoláme, zastavíme a
lezeme k vodě. To není možný, v tom se musíme vykoupat. Nakonec se všichni
kromě
Čudly, která prchla do
lesů, koupeme a sluníme dole a nahoře bez.
Teplota vody 11°C.
Ivan drhne povrch skály
holým tělem a zjišťuje, že jsou jako rašple. Mušle.
Jáva jde pro
Čudlu a nahatá se
schovává před projíždějícími auty za skalisko. Nikdo se nenamočil víc jak 2x.
Slunce, vzduch a skály hřejí. Rovněž tak pocit, že se lze koupat v moři
500 km severně od polárního kruhu.
«hro»
Vjíždíme do hor. Krajina vypadá jako Barrandov-dabing.
(Java)
Ti sobi jsou horší než slepice. Už jsou zase na silnici a spásají asfalt.
(Jára)
To je sob. V očích má přiblble poťouchlý výraz.
Projíždíme výše popsanou krajinou. U vodopádu soudíme, že tyto serepentýny už
známe, jest nám tedy zastavit, pojíst a pokračovat v cestě.
Ten vodopád je o kilometr dál. co by člověk neudělal pro příjemné prostředí
u jídla - veškeré potraviny přenášíme na vlastních bedrech,
někteří i rukou.
Piknik u cesty.
Naše rozežranost nezná mezí. V závěru konzumujeme banány s marmeládou.
«java»
Pařba na Danielovo
zdraví. Živio. Na
troleji
visí nový pes. Je to malý křivonohý pudl, původně zcela bílý.
Java přišla s tvrzením:
"Ti dva, ten dědeček a babička, to jsem
se dozvěděla, že jsou dědeček a babička toho psa venku."
Na to Kiwi: "Hm,
tak to pijme na jejich zdraví."
A Jára:
"Připíjím na brzký a lehký konec tohoto tvora."
Kiwi prohlásil,
že zítra budou pracovat jenom tak.
«hro»
4.8. neděle
Tenhle den nezačal dobře. Do kuchyně hned po ránu vpadla
Gunn nasraná jak
tygr. Probuzena dětským řevem, řvala hodně. Ani snídaně nebyla z
nejvydařenějších, většina mazadel došla. Došlo to tak daleko, že jsme byli
nuceni požít českou marmeládu -v hrůza.
(2 se nám rozmlsal).
Plánovaný celodenní výlet navíc dával tušit, že ani oběd nebude to pravé
ořechové. Nicméně počasí se ukázalo být příznivým, a tak lehce po jedenácté
hodině vyjela plně obsazená
AM
směr Havøysund. Bylo to báječné. Pětihvězdičkový dojem zkalil pouze
Ivan, kterýžto
vrhaje se do vln Severního ledového oceánu, si způsobil lehkou újmu na zdraví.
Naštěstí nic vážného. Odešel po svých. Jednotlivé detaily budou pravděpodobně
podrobně rozebrány na jiném místě.
Po návratu na základnu proběhlo zapojení do kulturní akce nazvané
Danielovy
narozeniny. I tato se vydařila velmi (až na to, že oslavenec špatně pochopil
některé naše prezenty). Proto bych celý tento den prohlásil tímto za senzační
a jdu spat.
Teďka. Je 3/4 na 2.
«2»
Že nás oslavenec nepochopil, se nedivím. Přiřítí se několik chlapů, utrhli ho od tatínka a začali ho vyhazovat ke stropu. Neobešlo se to bez pláče a malého Daniela se pak musely ujmout naše dámy a utěšit ho dvěma čokoládami. «iv»