Kap.6: Oulmost Nordkapp

Údolí Skaidi.

12.7. pátek
Ivan od rána opravuje traktor. Joe je poslán do Alty, jednou ze tří věcí, které tam má sehnat, jsou dámské pracovní rukavice. Ivan měl asi pravdu, protože je Joe nesehnal. Zato si prohlédl Altu a muzeum, k malé radosti zde čekajících. Farma neobsahuje nejen teplý oběd, ale ani cokoli poživatelného, kromě zbytků brambor. Jest nám si připravit selskou omeletu a dojíst se chlebem.
Přijedší supermarket je obohacen o ananas, který je zhnilý jen napůl. Zbytek je silně poživatelný. Stejně tak banány a kokosové ořechy. Jára si v práci odpočal - taxikář ho vzal k bouračce. «java»

Jest bylo mi jeti s Reindarem, pro něhož nyní dělám, s odtahovým náklaďákem pro vybouravší se auta.
Tři auta s karavany se sloučily v jednu nepříliš ladnou kupu šrotu, kterou jsme za intenzivní asistence místní "politi" a komárů nakládali a odváželi většinou do Hammerfestu. Věc se stala takto:
Nor 1 (dále N1) předjížděl N2 a jsa vyrušen protijedoucím vozidlem, vytlačil N2 z vozovky. Sám, dostavší smyk se dostavil tamtéž. Dopadnul nejhůř - všude samá krev a polovodiče. Ostatní těžší poškozeniny nikoli životně fatální. Tolik zprávy. «jv»

13.7.sobota
Narodila se Hippo! Je to roztomilé telátko. Umazala mě lejnem, což jí budiž odpuštěno. Má krásné oči a heboučkou srst, jemně olejněnou nádherně zlatohnědým lejnem.
Jako ostatně teď i moje nohy. (Jára) «java»

Krávy zdrhly.

Komár s poníkem.

Krávy (v Repparfjodu) zase zdrhly. Thor se pro nás stavil na poli a jali jsme se je mírně zahánět přes řeku zpátky. Mé červené triko bylo ohodnoceno sice nelibě, ale v uprchnuvším stádečku byli jen 2 býci, a tak to prošlo bez pošlapání. Přitom jsme experimentálně ověřili, že krávy umí plavat. «iv»
Hipo se zase ošklíbá nad obědem. Tvrdí, že je tam málo salámu, a že si jeho dokrájení započte do pracovních hodin.
U krav jsem nalezly (já + Čudla) podivné ovoce. Chutná jako mrkev s citrónem a jalovcem.
Je zajímavé, že se člověk seznamuje s jižním ovocem tak pozdě a tady na severu.
Hrníčku, hrníčku, ty spadneš, řekl už podruhé Jedla mému hrníčku. Mám v něm kontryhel. Joe si myslel, že je to hudební nástroj. Na farmě je podivný zakrslý pes. Obcuje s Lajkou. Na farmě je podivná návštěva, pán podivný a jeho dítě. Sedí, mlčí, kouří, hledí na televizi a Gunn nám kvůli němu neudělala večeři. Ivan řekl, že je to majitel souložného psa. Snad se nezdrží dlouho. «java»

Zdržel. Jen co vypadnul, všichni dle možnosti pookřáli, Thor vytáhnul ØL (pivo) a ti co mohli, slavili, že se dožili soboty. Já jsem šel spát. Počínaje dneškem totiž mohu CHODIT! «jv»

Já spím, najednou se vzbudím kolem 3. hod. a jdu telefonovat prezidentovi. Krz obývák. Tam mi veselý mužík praví:
"Jsem tak opilý, že tě nevidím, ale tuším, že jsi tady," a pokračoval norsky, čemuž jsem nerozuměl a tím pádem mě to uráželo. Pak naznačoval, že je Rolf a já, abych mu učinil život složitější, jsem pravil, že jsem Jiří.
"Jimmy?" zareagoval muž, nechtěje si život komplikovat.
"Almost" I answered to naznačit mu, že to skoro pochopil.
"Jimmy Almost, nice to meet you," přejmenoval mě mužík. "Nejsi příbuzný Jimmyho Hendrixe?" «joe»

Mirek na výletě.

14.7 neděle
Se pozná podle toho, že se vstává kolem dvanácti. Stejně zuřivým tempem probíhá snídaně za značně rozespalé a ... asistence Gunn, která pouze temně konstatovala, že jsme sežrali již všechno máslo a odkvačila na nás vydělávat do kafeterie. Ale snad má mít dovolenou a zase opět uvaří něco k jídlu. Poslední dobou peče jenom chleba - zbytek je self-servis.
Poté jsme odtáhli nekteří na houby (Já, Čudla, Hro, Java) a tyto jsme našli. Bohužel komáři zase našli nás. Mirek provedl totéž v doprovodu starého psa, jehož zcela utahal - i ten divoch. Jedla s Ivanem se pokoušejí roztřídit jídlo v Marii, což se jim poněkud daří, uvidíme, jak dlouho pořádek vydrží. Tolik současné zprávy. Pi, pi, pí - je 19:28:17. «jv»

Kdyby Indiáni znali kobercovku, historie Států by dopadla jinak.
... tak pravil Hippo «jv»

Párty.

Asi ve 22 hodin započala náhražka včerejší party. Na trojnožce stojí pánev s dřevěným uhlím. Toto se poleje speciálním zapalovadlem pro tento účel vyráběným - u nás se tomu říká petrolej - a zapálí. Nad tímto je rošt a na něm kusy reindeera, posléze pak prasete. Za velmi zuřivé asistence komárů jsme si vyprávěli několik oplzlých vtipů, které Hippo umně překládal do angličtiny. Velmi zábavné.
Sori, ale jsem poněkud overdue an mé písmo nesplňuje požadavky ČSN 827316, anžto je epileptické. Je 15.7. 1:48. Vstáváme v 7⁰⁰. Fůj. «jv»

Nikolif. Zaspali jsme a k Reindarovi nás musí dovézt Jimmy Almost. «ču»

15.7. pondělí
Hipo si usekl palec. Naštěstí jen u nohy. «java»

Naštěstí jen napůl. Krve jako z hrocha. Sekera přeťala stromeček a prošla teniskou a palcem LDK. Já řekl, "A je tam!" a Mirek mě odvezl do domu. A máme tu tak krásné šitíčko a oni mě nechtěli zašít.
Gunn plela zahrádku. Náhle ji popálila kopřiva, Gunn se utíkala namazat - tady v Norsku je to vzácnost, taková kopřiva - a jak ji odnášela, řekla: "Radši ji vyhodím, určitě byste ji nějak snědli". Dověděla se, že skutečně se z nich dělá špenát a tak ji vyhodila s tím, že jsme velmi chytří (zřejmě myslela mlsní), když uvaříme všechno zelené apod. «hro»

Večer přijel Olaf. Jeho broukpytlíkovitost je zde zřejmě obecně známa. Opět začal slibovat práci, tentokrát naštěstí ne na svém domě - on stejně žádný nemá - v důsledku čehož si ho všichni dobírají, protože neví, co kde v tom domě je, i když tvrdí, že všechno ví (např.: "kam já jsem dal ty sirky?")
Je to barák jeho kamaráda, který je mu, minimálně zvenku, dost podobný. Jeli se tam podívat. Po jeho odchodu Gunn postrádala cukr.
O něco později večeřeji přijeli zpátky. Noři pijí kafe, Jirka taky. Bjørn se ptá Jirky (jeho nové jméno je Jimmy "Olmoust" - Hipo říká, že se to píše almost), jestli má v tom kafi kečup (vzpomínaje sobotní pařby - kafe s kečupovicí).
"Dnes ne, dnes není kečup-day," mínil tázaný.
"Vy si dáváte do kafe kečup?"
"Jó, to je strašně dobrý, hlavně v neděli."
"No, jasně. To si taky občas dávám."

Repparfjord.

16.7. úterý - to se dopíše potom. (dopsáno k 23.7.)
Teď jest nám začít včerejškodneškem. «java»

16.7. úterý
Za Gunn má přijet sestra s boyfriendem a její krásný syn. Jest se nám stěhovati, ale až zítra. Je krásný den. Krávy neustále zdrhají, proto je potřeba spravovat ploty kolem vodopádu. Stovky ran palicí a kůly budou stát. Stáda nám ohlídá pletivo s ostnatým drátem. Je tady spousta komárů a vedro. «java»

17.7. středa
Vedro je čím dál větší. Pracovní morálka poněkud polevuje. Berem si na pracoviště banány a plavky a cachtáme se v řece.
Nutno požít repelentu.
Mazda přivezla ovoce, vlastně buvoce, protože je kraví. Jsou tam bunány, bublka, bubule, občas máme taky bumbory. A bujčata - budem dělat bujčatový salát. Proč se buldok jmenuje buldok?
Je to kraví pes?
U buráků a bukvic je pak zcela jasné, komu jsou určeny.
Pokud se má Gunnino příbuzenstvo dostavit už večer, jest nám vyklidit nějaké pokoje, a to už teď (i když se to od nás nežádá). Obsadíme maringotku a ávii. Hnusně to tam smrdí liškama, fuj (v maringotce). Příbuzní zatím nepřijeli. «java»

Krávy se v Norsku pasou v lese.

18.7. čtvrtek
Příbuzní přijeli: Gunnin synovec je Milouš. Sedí v obýváku a blazeovaně kouří cigaretu. Knír nemá jen díky tomu, že je mu teprv šestnáct.
Bjørn je zřejmě moc neprožívá. Navíc obvinil Gunn, že nás vyhodila kvůli těmto z domu a jal se ji trestat. Začal tím, že s ní nemluví a že jí zakázal jet do Hammerfestu. Uááá!!
Hippo nemůže najít tenisky, ty, co si rozsekl sekerou i s nohou. Do toho Festu by potřeboval zajet. Thor ho vzal do Skaidi do obchodu, dal mu krásné nové tenisky. Když se ptal (Hippo), co to stojí, mínil Thor, že si má škrtnout jednu hodinu. «java»

19.7. pátek
Je smažno. Lepě svihlé krávy se batoumají v dálnici. Včera zdrhly. Jest nám dělati ploty proti témuž. Ještě stále.
Dodělali jsme zbytek plotu, posléze jsme se flákali, koupali, jedli banány. Hipo pracuje v nových teniskách. Šli jsme na dřevo a Hipo se neseklo do nohy, protože nevzalo do ruky sekeru.
Večer se jede na Nordkap. Je to strašně nahonem, ale je hezky. Jede s námi Thor a Milouš. Projíždíme prvohorní krajinou. Hippo říká, že druhohorní, a mě nejdřív napadla třetihorní. Čímž vznikl spor.
Pořád na sever. Slunce nám praží do očí. Jedeme po břehu fjordu, napravo moře, vlevo skály, hromady kamení a sem tam mech nebo přinejlepším borůvčí. Tunel pod horou, dlouhý tak asi tři kilometry. Jediné místo, kde je v Norsku opravdová tma.
A padá na nás shora spodní voda.
Thor se řítí dopředu - vpřéd domnívaje se, že dohoní Komára netuše, že tento se řítí vzadu domnívajíc se, že dohoní nás. Všichni se pak pokoušíme stihnout fery.

Honinsvåg. Počasí se kazí.

Což se podařilo. Současně slunce pohaslo a zvedl se vítr. Dveře nejdou otevřít upadává klika.
Jimmy chce, abychom ho fotili jak je na fery. Vjíždíme do Honinsvågu. I v Norsku jsou ošklivé domečky. Hranaté, a jeden hnusný hotel.
Komár chce zastavit před Nordkapem, abychom nemuseli platit. Thor nám dal radši tisícovku na vstupné.
Krajina je čím dál prvo(nebo druho)hornější. Občas vypadá jak obrázek z učebnice zeměpisu pro sedmý ročník - koryto potoka zaříznuté do krajiny. Fotografové fotí. Mlha se valí. A valí, a to i na Nordkapu. A za to jsme dali tákový peníze! «java»

Před zaplacením vstupného u výběrčí budky nás děvče z pořádajícího oddílu upozorňuje na cenu vstupného, aby nenastaly nesrovnalosti při placení. Slibuje nám, že se mraky za tu hodinu a půl rozejdou. Zatím je kolem pěkný mlíko. Začínáme tedy prohlídkou budovy. Prostor uvnitř poněkud povědomě zhoustl a několik Japonců se prodírá německy mluvícím davem.

U glóbusu na Nordkappu.

Připadám si jako v Prioru před vánocemi. Nebo spíš o Velké ceně - vzhledem k jazyku, který slyším kolem. Přesto se nám podařilo probít se do nejnižšího patra a po spatření davu u supervizního sálu postupujeme dále do vozu. Tedy tunelem směrem k restauraci.
Začínám tím, že se jdeme podívat ven. Situace se jeví býti čím dál tím stejnou. Viditelnost dosahuje téměř deseti metrů. Teplota asi 8 °C. Tak se radši vracíme do tepla restaurantu. Thor dodal dvě lahve vína - jedno červené a jedno bílé, a tak sedíme a kecáme.
Dav mizí po jedné hodině - autobusy stíhají ferry ve dvě. Zůstává jen pár vytrvalců. Poslední promítání o půl druhé sledujeme spolu s asi dvaceti jinými návštěvníky. Stojí to za to.

Nejsevernější rybářská vesnice, 3 a.m.

Ve dvě nás jemně vyhodili z budovy. Počasí čím dál tím stejné. Tak to tady balíme a vydáváme se zpátky. Cestou se ještě zastavujeme v jedné rybářské osadě. Tady jsme u moře, tudíž pod úrovní mraků. Dá se opět fotit, čehož je náležitě využito. Načež zalézáme opět do vytopených aut a vzhůru na ferry.
Zastavujeme na parkovišti před ferry. Zatím jsme tu skoro sami. Do bezvědomí proto upadají i řidiči. Asi za hodinu nás vzbudí zabušení na střechu. Jest nám vjeti do podpalubí a ve většině případů opět usnout asi tak na tu hodinu. Pak jsme z lodi vysunuti a pokračujeme už zase po vlastní ose směr Skaidi. Řidiči jsou odsouzeni nespat, ostatní nikoli. Ve většině případů toho hojně využívají. Zastavujeme jen u malého vodopádu, jinak pouze probouzecí pauzy řidičů.
Končíme na farmě něco před desátou. Naší jedinou touhou je něco vložit do hlavy a upadnout. Což činíme. «ml»