Cesta na sever nám trvala tři dny nepřetržité jízdy a znamenala něco přes 3000 km. Po cestě na jih nám bylo projížděti, objížděti a přeplouvati rozmanité fjordy, trvalo nám to 10 dní jízdy rovněž téměř bez ustání. Podle deníčku palubníčku, pečlivě vedeného Ivanem, jsme najeli 17300 ‑ 8774 = 8926 km.
← Cesta z Brna do Prahy vede po dálnici, my jsme to ovšem brali přes Kutnou Horu.
Do Skandinávie nám bylo přeplouti Baltické moře z německého Sassnitzu na Rujáně (Rügen) do švédského Trelleborgu. →
← Projíždět Švédsko (aspoň tady, mezi Örebro a Gävle, je záležitost ploská, lesnatá, vodnatá a zmatená, protože jména jsou samá přehláska a můžete vzít jed na to, že se vyslovují jinak, než čtete. Švédská ochota koliduje s jazykovou bariérou, když třeba děd u pumpy z našeho no problem vyrozuměl, že máme problémy, a sliboval, že tedy zavolá policii, která je od toho, aby pomáhala...
Směřujíce do Haparandy, projeli jsme městy Pitea a Lulea. S blížící se finskou hranicí chtělo se nám čím dál tím méně delat takový ostrý obrat, tak jsme to nakonec střihli a do Haparandy se nikdy nedostali. Krátce po překročení finské hranice dojeli jsme na Polární Pruh (čárkovaně). →
← Ze Švédska jsme projeli do Finska a posléze do Norska, krajiny zvané Finnmark vidda. Žijí tu Samijové (Laponci), kteří používají háčky a čárky nad písmeny jako my, dokonce to podobně vyslovují.
Nejsevernější část naší cesty, konec světa. Ze Skaidi jsme posléze podnikali výpravy po okolí, až na Nordkapp. →
Hlavní oblast našeho působení. Vlevo nahoře Hammerfest, uprostřed dole Skaidi s vyznačenou farmou (fialově), vpravo dole (vzdálený 28 km) pak Olderfjord. Červeně značená silnice z jihu od Alty na východ do Lakselv je E6, na sever směrem ku Nordkappu vede E69.
← Lofoty a Vesteråly jsou rozhodně nejkrásnějším místem na pobřeží Norska, pokud ovšem přeje počasí. Na špičce Lofot je město Å, na špičce Vesterål je město Bø.
Mezi Andalsnes a Dalsnibbou se vine Golden Route, krkolomná a fantastická kombinace fjordů, vysokohorských serpentin, ledovců a moře. →