Norsko: Brokke a zpátky
Norway: Brokke and Back
12. července 2025
July 12, 2025
Soně jsme při našem setkání pochválili nápad s fjordovým přívozem, a hned se ptali, kam se máme ještě v okolí podívat. Doporučila nám "koupací potok" na východ od Sinnes, a protože se nám divoká vysočina líbila už po cestě na Kjerag, vydali jsme se právě tam.
We praised Sonya during our get-together for her idea with the fjord ferry, and proceeded to ask her, which nearby place we should visit next. She recommended a "bathing creek" east of Sinnes, and since we really like the wild highland already on our trip to Kjerag, we drove out there.
Suleskardvegen: je úzká silnice mezi osadami Suleskard a Nomeland. Měří 42 km a považuje se za nejvýše položenou v jihozápadním Norsku (až 1056 mnm). Najde se tu hlavně tráva, kamení, jezera, něco stromků, divočina, ovce a na vzdáleném konci náš koupací potok.
Suleskardvegen: is a narrow road between towns of Suleskard and Nomeland. About 26 miles long, it is said to be the highest road in southwestern Norway (up to 3,465 ft ASL). One finds here mostly grass, rocks, lakes, some trees, wilderness, sheep, and our bathing creek on the far end.
Suleskardvegen: Kilseggene.
Po dlouhém stoupání se kolem nás otevřel rozhled široko daleko.
After long uphill, a wide and far view opened around us.
Suleskardvegen: Kilseggene.
Člověk se snadno ocitnul po kotníky ve vodě.
One could easily find self standing ankle-deep in water.
Suleskardvegen: Håhellervatnet.
Jedno z větších jezer, dokonce s veřejným záchodkem.
One of the bigger lakes, actually with a public toilet.
Suleskardvegen: Fisstøylsåni.
Bylo těžké najít místo, kde by se dalo zaparkovat na sváču.
We had hard time finding a place to park and have a snack.
Suleskardvegen: Fisstøylsåni.
Tady jsme zastavili na něčím opuštěném pozemku, asi myšleném pro chatu.
Here we stopped on somebody's vacant lot, perhaps meant for a cottage.
Brokke: je tedy onen doporučený "koupací potok". Nejspíš jsme si ho představovali méně šikmý a rovněž méně zalidněný, tedy v tom smyslu, že by se tam dalo normálně zaparkovat. Ale co chcete o horké sobotě?
Brokke: is the recommended "bathing creek". We probably imagined it less steep and less crowded, in the sense that one could find a normal parking spot. But what can you do on a hot Saturday?
Brokke.
Nakonec jsme zaparkovali v příkopu a šli na to.
In the end we parked in a ditch and went.
Brokke.
Ocitli jsme se na potoce, širokém jako ranvej mezinárodního letiště.
We found ourselved on a creek as wide as an international airport runway.
Brokke.
Od ranveje se to lišilo třemi podstatnými rozdíly.
There were three differences, compared to a runway, though.
Brokke.
Za prvé to celé bylo sklopené s kopce v úhlu asi 15°. Letadla nehrozí.
First, the whole thing was tilted downhill at 15° angle or so. Forget airplanes.
Brokke.
Za druhé po tom všem tekla spousta vody. Říčka se jmenue Fisstøylsåni.
Second, lots of water flowed over it. Creek's name is Fisstøylsåni.
Brokke.
Za třetí, skalní podloží je za tisíce let vymleté do hrbolata. Letadla.
Third, bedrock has been washed out into granite moguls. Airplanes.
Brokke.
Horní část byla v podstatě liduprázdná, což se nám líbilo.
The upper part was basically deserted, which we liked.
Brokke.
Zato tu bylo víc kamení než vody.
The price was more rock than water.
Brokke.
Níž bylo víc ráchacích bazénků, jakož i lidu.
Farther down were splashing pools, as well as people.
Brokke.
Llama se trochu bála, že ji to odnese.
Llama was a bit worried that it would take her away.
Brokke.
Proudy vody byly v podstatě mělké a schůdné, jenom trochu klouzaly.
Water stream were quite shallow and walkable, only a bit slippery.
Brokke.
Čím níž, tím větší koupaliště. Vesměs Norové, podle chování.
The lower, the more bathing. Mostly Norwegians, guessing by behavior.
Brokke.
Všimli jsme si, že jsme začali tíhnout k místům, kam chodí spíš místní.
We noticed that we started to prefer places, where locals tend to go.
Brokke.
Cizí turisti mají tendenci se hromadit and pohybovat se zájezdem.
Foreign tourists tend to happen in groups and move with a tour.
Brokke.
Výsledek je nával lidu, a to se nejspíš Norům příčí.
The result is a crowd of people, which is what Norwegians avoid.
Brokke.
Nám se davy taky příčí, a tak jsme asi vypadali spíš norsky.
We also detest crowds, and thus perhaps we looked a little like Norwegians.
Brokke.
Později jsme si všimli, že nás Norové obvykle nejdřív oslovili norsky.
Later we noticed that Norwegian generally addressed us in Norwegian first.
Brokke.
V posledním hotelu se nás recepční rovnou zeptala, čím to, že tam nejsme se zájezdem.
At our last hotel the receptionist asked us outright, how come we were not with our tour group.
Brokke.
Léto bylo vážně krásné a spousta Norů si vzala dovolenou, možná i neplánovaně.
The summer turned really beautiful and many Norwegians went vacationing, perhaps even unplanned.
Brokke.
Postupně jsme se naučili nacházet místa, kde líbilo jim i nám.
Gradually we learned to find places that both they and we liked.
Brokke.
V tomhle nám velice pomohla Soňa, která je, pravda, místní.
In this Sonya helped us a lot, who is, after all, local.
Brokke.
Někde tady, na zvláštním potoce se naše dovolená překulila.
Here, on this strange brook (see name of the locality) our vacation turned.
Brokke.
Kjerag a Lysefjord byly nádherné, ale super přeturistované.
Kjerag and Lysefjord were awesome, but super overtouristed.
Brokke.
Na druhou stranu, Norsko je výjimečné právě tím, že je tam opravdu všude krásně.
On the other hand, Norway is exceptional exactly because it is beautiful truly everywhere.
Brokke.
Tak jsme se mohli těšit na nepřeinzerovaná, klidná místa, kam chodí hlavně Norové.
So we could look forward to under-advertised, quiet places, where mostly Norwegians go.
Brokke.
Místa jako tenhle unikátní potok, nebo místní travnaté pláže u fjordů.
Places like this unique creek, or local grassy beaches in fjords.
Nomeland: Soňa rovněž zmínila zajímavé skály dále na východ od Brokke, které jsme bohužel nenašli. Městečko pod koupacím potokem vypadalo slibně s expozicí starobylých chaloupek. Jenže bylo zavřené; později jsme se dočetli, že tu vlastně vystavují historickou lidovou hudbu a unikátní Hardangerské housle.
Nomeland: Sonya had also mentioned interesting rocks farther east of Brokke, which we, alas, failed to find. The village below the bathing creek looked promising with its display of historic cottages. It was closed; only later we found out that they showcase historic folk music and unique Hardanger fiddles.
Nomeland: Sylvartun Museum.
Jenomže měli zavřeno a nikde ani živáčka.
But it was closed, with no living soul around.
Nomeland: Sylvartun Museum.
Jakou a jestli vůbec s tím měl souvislost historický džíp, zůstalo neznámým.
What and if there was any connection to the historic jeep, remained unknown.
Nomeland: Sylvartun Museum.
Torleiv H. Bjørgum byl původní majitel muzea, houslista a stříbrotepec.
Torleiv H. Bjørgum was the original owner, fiddler and silversmith.
Nomeland: Sylvartun Museum.
Dnes muzeum inzeruje "nehmotné kulturní dědictví."
Today the museum advertises "intangible cultural heritage."
Nomeland: Sylvartun Museum.
Vyřezávané chaloupky byly i tak kouzelné.
Carved cottages were even so magical.
Nomeland: Sylvartun Museum.
Hned za chaloupkami teče neméně kouzelná řeka Otra.
Right behind the cottages flows equally magical Otra River.
Nomeland: Sylvartun Museum.
Možná jsme se jenom hloupě trefili do polední pauzy.
Perhaps we just stupidly coincided with a lunch break.
Suleskardvegen: cestou zpátky po oné zajímavé náhorní silnici nám připadlo lákavé zastavit na několika příhodných místech a projít se nedalekou krajinou.
Suleskardvegen: on our way back along the interesting highland road, we felt enticed to stop at a few convenient spots and take a short walk through the landscape.
Suleskardvegen: Kvislevassknuten 1.067 m = 3,500 ft.
Ovce kolem silnice kilometr nad mořem byly fest vlezlé.
Sheep around the road a kilometer above sea were very cheeky.
Suleskardvegen: Kvislevassknuten.
Nedají se odbýt, třebaže mají žrát trávu, které je dost.
They won't back off, though they're supposed to eat grass all around us.
Suleskardvegen: Kvislevassknuten.
Mají smůlu, my jsme zvyklí na naše kozy.
Tough luck, we are used to our goats.
Suleskardvegen: Kvislevassknuten.
Sid: nech mě, ludro, v klidu se napít.
Sid: let me drink in peace, you pest.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Tahleta se uchází o místo u Greenpeace.
This one is auditioning for a job with Greenpeace.
Suleskardvegen: Kvislevassknuten.
Trpělivost (a hloupí turisté) nezdravé jídlo přináší.
Patience (and stupid tourists) will earn her unhealthy treats.
Suleskardvegen: Kvislevassknuten.
Nejspíš trénink na vykrádání aut.
Likely a car burglary training group.
Suleskardvegen: Kvislevassknuten.
Možná je jim jen vedro — nerostou tu stromy.
Perhaps they are simply hot — no trees grow here.
Suleskardvegen: Kvislevassknuten.
Ovčí trikolóra.
Sheep tricolor.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Jedna z mála méně příjemných stránek Norska je mizerné značení stezek.
One of few less fun aspects of Norway is poor marking of trails.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Když už tu postavili parkoviště, tak asi proto, že tu lidi chodí do krajiny.
Since they had built a parking lot, it was likely because people hike here.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Auta od lidí, co sem přijeli chodit, tu teda byla.
Cars of the people who hike here were certainly there.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
My se vydali po pěšince kolmo k silnici, kterou taky možná vyšlapaly ovce.
We set out along a path at right angle to the road, which may have been made by the sheep.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Bezejmenný rybníček byl moc hezký, ale pěšinka se postupně rozplynula do mokřiny.
The nameless pool was very nice, but the path gradually faded into a wetland.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Kolem kvetlo spoustu malých bílých kytiček.
Many small white flowers bloomed around.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Z malého kopečku jsme měli krásnou vyhlídku na vysočinu s jezery.
From a small knoll we had a beautiful view of the highland with lakes.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Čochtali jsme kolem čisťounkého rybníčku.
We squelched around the spiffy clear pool.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Být tu solidní značená stezka, byli bychom se vydali po ní.
Were there a solid marked trail, we would have hiked farther.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Možná je to tak, že kde je značení, tam se hrne moc lidí.
Perhaps where it is marked, too many people go there.
Suleskardvegen: Kvislevassknuten.
Tak máme dilema. Čemu dát přednost? Značení s lidmi, nebo divočina bez lidí?
There is our dilemma. What to prefer? Marking with people, or wilderness without?
Suleskardvegen: Kvislevassknuten.
Zde příklad zmíněné pěšiny.
Here an example of said path.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Nicméně krajina to byla náramná.
Still it was an awesome landscape.
Suleskardvegen: Ivlungsvotnibrua.
Teprve později jsme objevili, že tato silnice je slavná online.
Only later we discovered that this road is famous online.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Tříbarevná skupina nám přišla legrační.
The three-colored group made us laugh.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Očividně se stranili svých žebravých příbuzných.
The visibly kept distance from their beggar relatives.
Suleskardvegen: Ivlungsvotni.
Ovce u silnice jsou fakt o strach. Naštěstí se tu nejezdí rychle.
Sheep at the road are really scary. Fortunately one drives slowly here.
Håheller: Rosskreppfjorden.
Na vysočinách se kupodivu některým podlouhlým velkým jezerům také říká fjordy.
Some elongated larger lakes in the highlands get strangely called fjords as well.
Gloppedalsura: jeli jsme zpět už poměrně dlouho, když si Sid všimnul norské značky ⌘ ("turisti sem") kterou zaznamenal po cestě tam, odbočili jsme, a po chvíli se ocitli v jiném světě.
Gloppedalsura: after we had driven back for quite a while, Sid noticed a Norwegian sign ⌘ ("tourists here") he'd spotted earlier on our way up. We took the turn-off and after a moment we found ourselves in a different world.
Gloppedalsura: Indra Vinjavatnet.
Oba konce údolí (tohle je ten západní) jsou obvyklé norské "jezero v údolí".
Both ends of the valley (this is the western one) are common Norwegian "lake in a canyon".
Gloppedalsura: Indra Vinjavatnet.
Pak nějaké domečky, pole a další hornatá krajina.
Then some houses, fields and more mountainous terrain.
Gloppedalsura. Magma Geopark.
Uprostřed je ovšem zvláštní hromada; obrovský zával z historické kamenné laviny.
Yet in the middle is a strang heap; a giant scree from an ancient rock avalanche.
Gloppedalsura. Magma Geopark.
Jsou tu balvany až do velikosti malého domku.
There are boulders in size up to a small house.
Gloppedalsura: Via Ferrata.
Je tu lezecký/chodicí okruh, na němž je vyžadován sedák.
There is a climbing/hiking loop that require harnesses.
Gloppedalsura: Gloppedalsvatnet.
Zával vznikl údajně před 10.000 lety.
The scree is said to have formed 10,000 years ago.
Gloppedal: Gamal Smie.
Stará kovářská výheň, o které nic nevíme, třebaže ⌘.
Old smith's forge, about which we know nothing, despite ⌘.
Dirdal: tudy už jsme párkrát jeli a pokaždé to bylo zajímavé. Dlouhý norský večer nám nechal rozsvíceno na krásné hory a Frafjorden, a to se nedalo nefotit.
Dirdal: we had driven this way several times by now, and it was always interesting. A long Norwegian evening let the light on, shining it on beautiful mountains and Frafjorden, and we could not avoid taking pictures.
Dirdal: Frafjorden.
Je 21:39 . Norské večerní světlo barví hory.
It is 9:39 pm. Norwegian evening light colors the mountains.
Dirdal: Ramnstoknuten 526 m = 1,726 ft.
Na kopce se chodí a lidi budují mohyly.
People hike up to tops and build mounds.
Dirdal: Frafjorden.
Záběr je z parkovišťátka mezi dvěma tunely.
The shot is from a tiny parking between two tunnels.
Dirdal: Stordalsknuten 640 m = 2,100 ft.
Při našich předchozích průjezdech se to jenom mihlo.
During our previous passings it all just flashed past.
Dirdal: Frafjorden.
Jenže, kdyby člověk v Norsku stavěl všude, kde je to pěkné...
But, if one stopped in Norway on every beautiful place...
Dirdal: Røyrdalsåna.
A určitě si nikdo nevšimne vodopádu na druhé straně silnice.
And surely nobody notices the small waterfall across the pavement.
Ragsvatnet.
Projeli jsme tunelem, zastavili — a hele houby.
Drove through a tunnel, stopped — look, mushrooms.
Ragsvatnet & Frafjorden.
Zastavili jsme kvůli tomuhle záběru.
We stopped because of this view.
Ragsvatnet & Frafjorden.
Jezero je ve výšce 36 metrů nad mořem (fjordenem).
Lake is at 118 feet above sea (fjorden) level.
Ragsvatnet & Frafjorden.
Místo nenajdete v žádné turistické příručce; není tu ani parkoviště.
The place cannot be found in any tourist guide; there is not even a parking lot.
Ragsvatnet & Frafjorden.
Hora vzadu je Uburen a vlevo od ní (za blízkým kopcem) začíná Lysefjord.
Mountain in the background is Uburen and left of it (behind nearby hill), Lysefjord starts.
A HROCH.NET document